Základní informace Úřední deska Dotace Pošta Partner Obecní aktuality Letní kino O obci
Obecní zpravodaj
Obecní kronika

V dějinách předků čítati se nezdráhej, neb v nich snadno najdeš, co jiní s velikou pílí a úsilím sebrali, a z nich poznáš ctnosti dobrých a nepravosti zlých, života lidského rozličné příběhy a jeho proměny. Ty pak poučen, lépe své konání směrovati můžeš.

Byzantský císař Basilius

Zachycování významných událostí, týkajících se příslušné obce a jejího bezprostředního okolí písemnou formou, má v naších zemích dlouhou tradici. Prvními autory byli ve středověku především duchovní, kteří vedli farní kroniky, nazývané též farní pamětnice. Rostoucí počet lidových kronikářů byl důsledkem toho, že se o tuto problematiku začaly zajímat i správní orgány. Tento zájem vzrostl zejména poté, kdy o vedení kronik vydalo v roce 1829 sousední Bavorsko nařízení. Na základě zkušeností z Bavorska bylo Dekretem prezidia zemského gubernia, ze dne 31. srpna 1835 vydáno nařízení, kterým bylo uloženo ve všech městech a obcích trhových, významnějších vesnicích a na farních úřadech vést pamětní knihy. Nařízení zároveň obsahovalo 14 bodů – pokynů – např. jaký mají kroniky mít formát, jak je vést, jak mají být psány a co vše do nich zapisovat včetně toho, že mají být psány pouze německy nebo latinsky (což vyvolalo u vlastenecky cítících občanů značný odpor). Přesto počet kronik v obcích i na farních úřadech výrazně vzrostl.

Po vzniku Československé republiky byl v roce 1920 vydán zákon o obecních kronikách, který téměř nezměněn platil až donedávna (teprve 14. dubna 2006 byl nahrazen zákonem 132/2006 Sb):

ZÁKON
ze dne 30. ledna 1920
o pamětních knihách obecních.
§ 1
Každá politická obec jest povinna založiti a vésti pamětní knihu obecní.
§ 2
K založení a vedení pamětní knihy obecní zřízena budiž v každé obci komise. Zápisy provádí kronikář, ustanovený obecním zastupitelstvem, za přiměřenou odměnu.
§ 3
Provésti zákon ukládá se ministru školství a národní osvěty a ministru vnitra.
§ 4
Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.
T. G. Masaryk v. r.
Tusar v. r.
Habrman v. r. Švehla v. r.

K provedení tohoto zákona bylo vydáno nařízení vlády č. 211/1921 Sb., kterým se také nařizovalo, že pokud obec pamětní knihu nemá, musí si ji pořídit nejpozději do konce roku 1922. Naše obec tehdy asi trošku zaspala, ale patrně právě na základě tohoto zákona byl „Ve schůzi obecního zastupitelstva obce Předslavě, konané dne 26. října 1923“ ustanoven prvním kronikářem obce učitel a pozdější ředitel místní školy, pan Josef Duchek, který tuto práci vykonával až do roku 1940.

Za okupace vydalo Ministerstvo školství a národní osvěty ve spolupráci s ministerstvem vnitra a zemskými úřady směrnice, aby veškeré kroniky byly soustředěny na okresních úřadech a odevzdány zemským archivům v Praze a Brně. Také kronika obce Předslav, která v tu dobu čítala dvě popsané a jednu rozepsanou knihu, byla uložena v Praze v zemském archivu a teprve 15. září roku 1947 dostal tehdejší Místní národní výbor Předslav úřední oznámení, aby si tyto knihy vyzvedl u Okresní osvětové rady v Klatovech. Kronika se tedy vrátila zpět na obec, ale v zápisech do ní se pak ještě dlouho nepokračovalo. Původní kronikář, pan řídící Duchek, snad kvůli jistému zaneprázdnění, vyplývajícímu jednak z funkce ředitele školy, jednak z pozice pokladníka místní „Kampeličky“, případně i dalších aktivit, ale zřejmě také i z důvodu jisté nechuti po změně státního režimu v roce 1948, se už znova práce kronikáře neujal a tak stránky místní kroniky osiřely od posledního zápisu na dlouhých 17 let.

Teprve „ve schůzi konané 16. března 1958“ ustanovila rada Místního národního výboru jako novou kronikářku paní Miluši Beštovou, učitelku Mateřské školy v Předslavi. Ta zahájila nové zápisy zmínkou o dění v obci během let 1945 až 1957 a počínajíc rokem 1957 pokračovala pak každoročními zápisy, až do roku 1964. V roce 1969 byla jmenována kronikářkou obce pracovnice MNV paní Marie Dolejší z Makova, která zápisy od roku 1965 doplnila a vedla kroniku do roku 1973.

V roce 1960 došlo ke sloučení několika národních výborů a obvod MNV Předslav začaly nově tvořit též obce Měcholupy, Makov a Petrovičky. „Usnesením rady MNV v Předslavi ze dne 28. července 1974“ byl vedením obecní kroniky nově pověřen pan Jaroslav Černý z Petroviček a protože obce připojené v šedesátém roce k MNV Předslav neměly žádné kroniky samostatně vedené, bylo rozhodnuto, zapisovat do předslavské kroniky i události z ostatních tří obcí. Od té doby je obecní kronika vlastně kronikou obcí Předslav, Makov, Měcholupy a Petrovičky.

Později bylo zjištěno, že samostatná obec Petrovičky mívala i vlastní obecní kroniku, kterou v roce 1924 z pověření obecního zastupitelstva založil a vedl tamní rolník a dřívější mlynář, pan Josef Rozsypal, která ale obsahuje pouze krátce zrekonstruovanou historii obce Petrovičky (pravděpodobně podle díla Augusta Sedláčka „Hrady, zámky a tvrze království českého“), následně pak líčí období první světové války a dále uvádí popis let 1918 až 1927, kdy zápisy končí. Zajímavostí této kroniky je i to, že ji celou vlastnoručně opsal patrně učitel Josef Bouzek, rodák z Předslavi a švagr kronikáře Josefa Rozsypala, který v tomto opisu navíc ještě započal s popisem roku 1928. Knihu s opisem Josefa Bouzka získal v roce 1976 kronikář obce Jaroslav Černý od paní Barbory Rozsypalové, vdovy po původním kronikáři Petroviček a uložil ji u místního národního výboru v Předslavi. Skutečný originál této historické kroniky Petroviček byl zřejmě nalezen až později a byl uložen tamtéž.

K 1. lednu 1976 dochází k dalšímu slučování národních výborů, kdy byl ke stávajícímu MNV v Předslavi připojen i MNV v Němčicích a dochází tak k vytvoření současné správní oblasti. Obvod tehdejšího Místního národního výboru v Předslavi se tedy rozrostl o obce Němčice, Třebíšov a Hůrka. Při bývalém Obecním úřadě v Němčicích byla do roku 1930 vedena samostatná obecní kronika, která byla po sloučení národních výborů uložena v Muzeu v Klatovech a pro obce Němčice, Třebíšov a Hůrka byla založena nová společná kronika, jejímž vedením byl pověřen občan Němčic, pan Bohumil Baumruk. Obvod MNV v Předslavi měl tedy ustaveny dva kronikáře a vedeny dvě dílčí kroniky.

Kronikář Jaroslav Černý, agronom v JZD Měcholupy, vedl společnou kroniku obcí Předslav, Makov, Měcholupy a Petrovičky s pravidelnými ročními zápisy od roku 1974 až do své náhlé smrti v roce 1979. Na červnovém jednání rady MNV téhož roku byl proto schválen na místo kronikáře bývalý kovář z Předslavi, pan Václav Votava, který pokračoval v zápisech počínaje rokem 1979. Zápisem z roku 1981 dokončil třetí kronikovou knihu a následnými zápisy z let 1982 až 1992 zaplnil i převážnou část knihy čtvrté. Krátce po svém posledním zápisu pak onemocněl a v roce 1993 zemřel. Po jeho odchodu se bohužel po dlouhá léta nepodařilo najít kronikáře, který by v této záslužné činnosti pokračoval a tak byla obecní kronika od roku 1992 po řadu let bez dalších zápisů.

7. února 2003 odevzdal obecní úřad, na základě platného zákona o archivnictví, všechny čtyři knihy obecní kroniky obce Předslav, obě vyhotovení historické kroniky obce Petrovičky a kroniku obce Němčice z let 1977 až 1985, k uložení do okresního archivu v Klatovech. Státní okresní archiv následně vyhotovil jejich kopie, které 24. dubna téhož roku předal obecnímu úřadu náhradou za uložené originály. Na obecním úřadě se tedy od té doby nacházejí pouze jejich fotokopie.

Obrat k lepšímu ve vedení obecní kroniky nastal teprve v roce 2012, kdy na jednání při 8. zasedání zastupitelstva obce ze dne 26. dubna bylo rozhodnuto o novém kronikáři a do usnesení z tohoto zasedání byl vložen bod s pořadovým číslem 104 a v následujícím znění: „ZO projednalo a rozhodlo a) o zřízení obecní kroniky b) o vedení kroniky paní Mgr. Miroslavou Fleisigovou.“ A tak dnes má naše obec opět svoji kronikářku, která má však před sebou i nelehký úkol, doplnit do obecní kroniky chybějící zápisy z let 1993 - 2012.


Vážení spoluobčané, podařilo se nám převést do elektronické podoby 1. knihu obecní kroniky obce Předslav a tu vám zde, na obecních stránkách, dáváme k dispozici. Pokud to půjde, bude naší snahou postupně převést a zveřejnit i její další knihy, jedná se ale o práci časově náročnou a zdlouhavou, takže další z knih bohužel rozhodně nelze očekávat v nějaké brzké době. Věříme však, že případné zájemce prozatím potěší alespoň tato kniha první.

2. kroniková kniha.3. kroniková kniha.4. kroniková kniha.Kronika Petroviček.Kronika Němčic.
 
Soubor s obsahem kronikové knihy ve formátu PDF si můžete otevřít kliknutím na příslušný knižní hřbet u předchozího obrázku. Neobsahuje-li váš počítač program k prohlížení dokumentů PDF nebo pokud váš program nedokáže zdejší dokumenty zobrazit, můžete získat program "Adobe Reader" na stránkách firmy Adobe

 
 

Státní oblastní archiv v Plzni a Generální ředitelství státních bavorských archivů v Mnichově realizují společný přeshraniční projekt, který umožní virtuálně zpřístupnit jejich archivní fondy. Dochází k tomu pomocí rozsáhlé digitalizace, resp. pomocí digitálních médií (společná webová prezentace a virtuální rekonstrukce na internetu).

V českých archivech je uloženo mnoho archivních fondů, jež se vztahují k sudetoněmeckým dějinám a dějinám bavorského příhraničí. Na druhé straně Bavorský státní ústřední archiv v Mnichově převzal do úschovy fondy Sudetoněmeckého archivu, které obsahují spoustu archiválií původem z dnešního území České republiky, jež se s odsunem německého obyvatelstva po 2. světové válce dostaly za hranice. Jedná se o archiválie městských a obecních archivů, fotografie, archivy šlechtické a církevní provenience, obecní, farní a školní kroniky a jiné archiválie místního a regionálního významu. Ze Státního archivu v Amberku jsou do projektu zařazeny také listiny z archivu kláštera ve Waldsassenu, který má nadregionální charakter a je obzvlášť pro české příhraničí velmi zajímavým archivním souborem.

Díky tomuto projektu jsou takto zpřístupněny i některé kronikové knihy naší obce. Zde vám proto nabízíme odkazy na tyto historické materiály. Stačí kliknout na obrázek titulní strany příslušné kronikové knihy.

 
       Kronika obce Předslav - 1. kniha (1.sv. válka + 1918-1926) kronikář: Josef Duchek
       Kronika obce Předslav - 2. kniha (1921 - 1939) kronikář: Josef Duchek
       Kronika obce Předslav - 3. kniha (1939 - 1981) kronikáři:
Josef Duchek, Miluše Beštová, Marie Dolejší, Jaroslav Černý a Václav Votava
       Kronika obce Předslav - 4. kniha (1982 - 1992) kronikář: Václav Votava
       Kronika obce Petrovičky - původní kniha (1.sv. válka + 1918-1927) kronikář: Josef Rozsypal
       Kronika obce Petrovičky - opis původní knihy (1.sv. válka + 1918-1927 + 1928) opis provedl: Josef Bouzek
       Kronika obce Němčice - 1. kniha (1.sv. válka + 1918-1939) kronikáři:
František Vlk, Augustin Tomášek a další
       Kronika obce Němčice - 2. kniha (1966) kronikář: ?
       Kronika obce Němčice - 3. kniha (1977-1985) kronikář: Bohumil Baumruk